Archiv | D�v�� hokej

kategorie článku: Ostatní

Předně děkuji všem, kteří napsali pár řádků nebo třeba celý dopis k mému článku. Je jedno jestli to bylo do komentářů pod článek, na Facebook, nebo mi to poslali mailem. Je hezké, že se nenašel ani jeden negativní i když to může vypadat jako cenzurovaná propaganda.

Vybral jsem několik vašich reakcí, ze kterých jsem odstranil podpisy a jména konkrétních hráček, abych předešel jejich potížím, ze kterých je zřejmé, že je eminentní zájem o pokračování projektu. I z uvedených reakcí je patrno, že nikdo nepopírá prospěšnost celého projektu, ale také je vidět, že ne každý chápe situaci stejně. Bohužel je prakticky nemožné vrátit se na úplný začátek, protože jak se říká „do stejné řeky se nedá vstoupit dvakrát". Není možné to dělat za takových ekonomických podmínek jako na začátku, protože něco již bylo v projektu utraceno a investováno a čas lidí z dlouhodobého pohledu něco stojí. Věnovat se projektu jen okrajově a trávit víkendy po zimních stadionech a nevidět reálný posun by bylo demotivující a kontraproduktivní. Bohužel tento projekt je jiný, než běžný městský klub a jeho fungování vyžaduje komunikaci napříč Českem, Slovenskem atd. a to nejen telefonickou či e-mailovou, ale až příliš často osobní. Snad nejvýstižněji odhadl můj stav a tedy bohužel i stav projektu poslední příspěvek. Ano, hledám na základě zpětné vazby a osobního zpětného pohledu motivaci pro další pokračování, aby to přinášelo radost. Finance jsou sice nezbytné, ale sami peníze neznamenají vůbec nic. Projektu musí zůstat myšlenka a duše, které budou spojovat zdánlivě nespojitelné, tedy různé názory a představy rodičů, hráček a klubů. Projekt musí mít, ale i ctít i nadále etické hodnoty i to, že přece v tomto projektu „nejde jenom o hokej". Jde o mezilidské vztahy, vzájemný respekt, nová přátelství mezi mnohými hráčkami i rodiči a v neposlední řadě jde i o to, abychom si společné okamžiky s Dívčím Hokejem dokázali užívat na ledě i mimo led. To jsou věci, které na celém projektu přinášeli, a věřím, že i budou nadále přinášet všem zúčastněným radost a novou pozitivní životní energii.

Já pokračovat chci, ale bez vás rodičů a přátel, účasti hráček na akcích, bez reálné a efektivní pomoci při shánění financí na provoz projektu apod. je moje úsilí jen prázdná idea a možná i zbytečná práce. Jen společně můžeme něco dosáhnout a změnit...

A nyní již slíbené příspěvky:

Příspěvek č. 1:

Ahoj Pavle,

  nechtěla jsem psát přímo na stránky, ale nedá mi reagovat na tvoje zamyšlení. Je smutné, že místo podpory dívčího  hokeje jde zase jen o peníze. Jsme z těchto intrik nějaká znavená a znuděná. Není to jen v ženském hokeji, je to všude.
  Co se to děje? Proč není na prvním místě radost ze sportu a dětí a teprve potom to ostatní. Vždy jsem si říkala, není důležité  vyhrát, ale zúčastnit se. Nyní mi to přijde, že je to všude právě na opak. Je to smutné. Na druhou stranu si ale uvědom, kolik  nových lidí jsme za tu krátkou dobu poznali (příjemných i nepříjemných). Kolik radosti námi holky udělaly, když vyhrály nemožné, a  na druhou stranu, zase dokázaly přivodit nemálo  infarktových situací, když se jim nedařilo. To vše je na tom celém super. Když jsem do tohoto projektu vstupovala, neměla jsem žádnou představu o tom, jak to tady funguje a popravdě jsem ani nehledala něco takového. Chtěla jsem jen, aby si dcera zahrála i s holkama. Na začátku jsem byla nadšená, poznala spoustu správných lidí, které vždy ráda uvidím. Postupem času se ale začalo nabalovat více toho negativního a popravdě jsem z toho i otrávená. Z mého pohledu se vytratila radost ze hry holek a řešili se problémy jiného charakteru.
 Já osobně bych si moc přála, aby  projekt dál fungoval. Dcera se po holkách stýská, mě po dobré partě a krásných hokejových zážitcích. Co zkusit dál fungovat jako na začátku. Turnaje si svolával mailem, vše jsme ti mailem potvrdili. Nemusí být tolik turnajů, holky jsou vytížené dost ve svých oddílech. Každý stejně jezdit nebude, pojede pár nadšenců jako vždycky. Na turnaj můžeme jet i v deseti, holky to zvládnou. Co se týká textilu, možná by si mohl využít spolupráce s Jirkou Tobiášem. On má sportovní stránky i s oblečením, tam bychom si mohli zboží objednat. No a na závěr, vždy jsme si říkali, že až nás opravdu naštvou, že založíme svůj vlastní oddíl a holky jim ukážou zač je toho loket (starým strukturám), vývoj nezastavíš.

Příspěvek č. 2:

Ahoj Pavle

 Toto je jen můj názor a považuji se za laika, ale takových Nás mezi rodiči hrajících dívek bude víc.

     Nemám přehled o tom co se děje u vedení reprezentačních ročníků ale vidím to takto. Nebýt projektu "dívčí hokej"tak bych neměl tak optimistickou víru v budoucnost dcery v hokeji. Srovnání potenciálu s ostatními děvčaty a vidět tu šířku dívčí základny v ročníku dcery mi dalo hodně optimismu do budoucna. Vědět, že dcera až dospěje do věku, kdy se bude stavět team U15 s trochou štěstí třeba i nějaký U12, bude kolem sebe mít hráčky, které nejen že se budou dobře znát, ale budou z části už i sehrané a hlavně, že je ČR schopna v tomto ročníku vůbec vyprodukovat dívčí team s potencionálem něco uhrát je velmi dobrým hnacím motorem. Dívčí hokej v ČR je asi jedno z mála sportovních odvětví, kde si prostě člověk nemůže vytvořit srovnání v dané věkové kategorii jako je to u jiných sportů děvčat, protože pro ně prostě nikdy žádné oficiální klání nelze uskutečnit. Toto dokázal jen tvůj projekt "Dívčí hokej" a to ještě kompromisem, kdy se dívky musí poměřovat s chlapeckými teamy, ale je to to jediné čeho je tak malý stát s minimální dívčí hráčskou základnou schopen. Že to za desítky let, kdy ženský hokej v Čechách existuje, není podchyceno organizací, která má Ženský hokej v ČR na starost a dostává na něj byť omezené fin. prostředky je podle mě naprosté selhání placeného vedení a vymlouvat se na to, že na to není dostatek finančních prostředků je nesmysl hned ze dvou důvodů. Vedení dívek v systému a organizovat účast ročníku na domácích turnajích nevyžaduje  téměř žádné finanční prostředky, zvlášť pokud si jsou schopny uhradit startovné jako ostatní teamy, jsou to tři-čtyři hodiny týdně? Navíc pro někoho z vedení (za předpokladu že to je ten správný člověk na svém  místě a ne nějaký "jouda") . Druhý důvod, pokud by na to peníze potřebovali tak by to jistě nebylo mnoho a od čeho mají ekonomický úsek (popř. manažera), který by mohl oslovit sponzory  nejen o peníze na odrostlé holky ale i na malé a je tu hned potencionálně o 50% větší šance na úspěch něco získat.

 Vždyť takto to vypadá, že vedení je úplně fuk kolik a jakých děvčat k nim připutuje z chlapeckých oddílů. Hlavně když budou na ně dál dostávat peníze. Svaz sice podporuje růst malých hokejistek v mateřských oddílech stejně jako chlapce, ale kolik děvčat mezitím skončí jednoduše proto, že ztratí motivaci dívka nebo rodiče, jelikož mají srovnání jen s chlapci a Ti děvčata předběhnout kolem 12-13 roku a pro trenéry je pak dívka v teamu přítěží. Nejen že to cítí Ta dívka ale i její rodiče a rodiče chlapců, jakmile dojde na lámání chleba, zbrojí proti účasti takové dívky na soutěžích protože "jen zabírá místo" a to jsou tlaky, které určitě dohnaly nejednu dívku k ukončení hokeje. Co pak zbude pro stavění reprezentací U15 či U18 ....?

Prostě potřebujeme projekt "Dívčí hokej" a musí zůstat v dostupných možnostech. Nemůžeš z toho udělat nenasytný projekt typu HTA a mnohých podobných.  Web se dá provozovat za pár tisíc Ty víš o čem mluvím systém máš funkční, hráčky se ti registrují, obeslat pár desítek (stovek?) e-malů s poptávkou turnajů nevyžaduje člověka na plný úvazek jen člověka zapáleného pro věc. "Politické manévry" nevyšly, soustřeď se na holky a ono se ti to jednou vrátí minimálně, až tyto holky dorostou do repre a budou něco znamenat, budou vědět, díky komu máme tak dobrý kádr na repre a že to nebyla zásluha současného vedení, ale toho kdo při nich stál od začátku a tehdy budeš mít "army" na to udělat něco se zkostnatělým systémem. Pro nejvyšší pohlaváry na svazu budou výsledky "neoddiskutovatelné" a třeba snad tehdy skutečně prohlídnou. Vždyť když se holkám budeme věnovat od mala, můžou tyto ročníky hrát za 10let o medaili na Olympiádě, byť třeba bronzovou. Těžko můžeme myslet výš, když podpora ženského hokeje v USA a Kanadě vypadá asi jako podpora chlapeckého v ČR a od toho samozřejmě se odvíjející dívčí hráčská základna. A pokud se nechytí za nos Ti odpovědní u Nás, ale nejen Ti, tak se opravdu může stát, že ženský hokej vyřadí z Olympijských disciplín a nazdar. Proto, aby vyrostl dobrý hráč (hráčka) je zapotřebí nejen holá dřina ale i zapálení a urputná vůle jít za tím nejvyšším cílem proč těm Našim děvčatům toto neumožnit a nepodporovat tento aspekt vývoje top hráček?

Příspěvek č. 3:

Pavel,  neviem si ani len predstaviť, že by si tu nebol Ty so svojim projektom. Je to úžasná myšlienka a určite je veľmi ťažké sa zmieriť s tým, že vychováš alebo pomôžeš pri výchove veľa mladých hráčok a tie "dostane" niekto, kto si to nezaslúži a aby to bolo ešte odpornejšie, "zlíže smotanu" práce niekoho iného a ešte sa aj bude tváriť, že Ťa vlastne nepotrebuje. A potom máš pocit, že všetko to úsilie a práca boli vlastne zbytočné. Ja verím, že božie mlyny melú síce pomaly (niekedy naozaj vééééľmi pomaly), ale isto. Takže aj na tamtých tam hore raz dôjde. Prosím nevzdávaj to úplne, dievčatá Ťa potrebujú a aj my rodičia - šialenci!!!

Příspěvek č. 4:

Ahoj Pavle,

Děkuji za vysvětlující článek na webu. Měl jsem obavu, že jde o něco vážnějšího :-)).

Problém projektu dívčí hokej je v tom, že se rychle rozrostl, ale realizační tým zůstal stejný. Tohle by dlouhodobě neustál nikdo - mluvím z vlastní zkušenosti.

To jde buď ukončit, nebo tě to dostane.

V tomto případě je nejlepší to ukončit a podrobit sebereflexi a zpětné vazbě.

Pokud člověk najde další motivaci, pak se dá v omezené míře pokračovat v tom, co tu radost přinášelo a přinášet bude.

Víš, všichni ostatní měli a mají jenom plnou hubu keců, ale pro ty holky nikdo nic konkrétního neudělal. Oni umí jenom vzít pár holek svých kámošů, přidat k tomu pár hokejistek, které to opravdu umí a pro ně vytvořit podmínky. Nestarají se o to, kde vezmou ty holky do U-15, U-18 nebo do repre za rok, za dva, za deset. Jim stačí jenom okamžitá moc rozhodovat o osudech lidí, na jejichž rozvoji se vůbec nijak nepodíleli a ani podílet nechtějí.

A teď to pozitivní :-)): 

Projekt dívčí hokej je opravdu jediný projekt svého druhu, který dokázal dát dohromady stejně staré holky z celé republiky a ukázat jim, že nejsou exoti, že jejich rodiče nejsou praštění, když je podporují v něčem, co do té doby bylo pokládáno za ryze mužskou záležitost a že ty holky můžou hrát hokej stejně rády, jako kluci.

Je to první projekt, který zmapoval, že máme 450 takových děvčat. Tohle do té doby nikoho nezajímalo. Nikdo to nevěděl. Ty holky se vzájemně znají a těší se na společné akce.

Pokud mi dcera řekne, že ji mám určitě přihlásit i na další akci a to i v případě, že třeba nedostane takový prostor, jako některé jiné hráčky, ale že i presto jí to za to stojí, tak to znamená, že jde o víc, než o hokej. To znamená, že i přes rozdílnou výkonnost těch hráček se ti podařilo dát dohromady holky, které chtějí hrát, chtějí vyhrávat, ale jsou schopné i vzájemně si přát úspěch a sdílet spolu radost ze hry.

Dívči hokej byla jediná příležitost, kde se ty holky mohli vůbec potkat v jednom týmu a ve volném času probrat nejenom hokej, ale i věci, které s ním přímo nesouvisí. Je naivní myslet si, že když dám dohromady hvězdný tým, složený z hráček, které se neznají, že budou hrát líp, než holky, které se od malička potkávají a znají osobně. Tohle je ta deviza, kterou ti pitomci nevidí - ty holky se díky dívčímu hokeji už znají a kamarádí spolu. V případě, že se týmu daří, je tohle jedno. Toto se projeví až v okamžiku, kdy je zápas, vyrovnaný nebo je třeba dotahovat.

Já ti za nás všechny přeju, aby se ti podařilo s touto situací vyrovnat, ustát ji, vybrat z toho to, co za to stojí a případně pokračovat. Většina obyčejných lidí kolem ženského hokeje totiž už pochopila, že nemá smysl s tímto systémem bojovat. Česká republika a její rádoby asociace není jedinou možností pro ty holky do budoucna. Tahle generace už ví, že pokud bude poctivě pracovat, tak má vždycky možnost uplatnit se i jinde ve světě. Ty holky, které u toho hokeje vydrží, to tak snadno nevzdají a nenechají se zlomit tím, jak to tady funguje.

Upřímně - úplně nejlepší by bylo poskládat z nich tým, zařadit ho do soutěže a postupně hokejově vydrtit ty přežívající pozůstatky minulého system. Přesně na tohle jsem myslel na turnaji v Roudnici, kde se střetla nastupující generace hokejistek s tou současnou.

A jinak - ty nejsi sám. Je za tebou 450 rodičů těch hokejistek. Nám akorát dává pořádně zabrat to,

aby se ty holky u hokeje vůbec udržely. Musíme po práci a někdy i místo práce vozit na tréninky a na zápasy. Tam už potom na nějaké systémové změny k lepšímu nezbývá čas ani energie.

Za nás za všechny ti moc děkuji.

5.11.2012 Pavel Krček