Archiv | D�v�� hokej

kategorie článku: Ostatní

ŠVÉDSKO: 5. – 8. 11. se v americkém městečku Lake Placid uskutečnil turnaj mezi ženskými hokejovými týmy Spojených států, Kanady, Švédska a Finska. Po celou dobu tohoto hokejového klání se vedly vášnivé debaty o tom, zda Švédský olympijský výbor pošle příští rok švédský národní tým žen v ledním hokeji na olympijské hry v Soči. Diskuzím nepřispívala nepříznivá situace švédského týmu, který v Lake Placid prohrál s USA 1:8 a 0:10, za což si vysloužil řadu kritiky.

Faktem ale je, že americký a kanadský ženský hokejový tým patří k dvěma nejlepším na světě a tuto situaci není možné změnit přes noc. Otázkou ale zůstává, proč by se ženský hokejový tým Švédska neměl účastnit olympijských her? Rozdíly mezi finským, ruským a švédským týmem nejsou tak velké a co se možnosti na získání bronzové medaile týče, má švédský tým šanci jedna ku třem, což je poměrně vysoká pravděpodobnost v porovnání s ostatními disciplínami na hrách.

Ale Švédský olympijský výbor své hráčky přesto na olympiádu poslat nechce. Tvrdí totiž, že se výsledky švédského týmu rok od roku zhoršují. O tomto tvrzení by se však dalo diskutovat.  Na olympijských hrách v roce 2006 se švédskému týmu podařilo získat stříbrnou medaili a porazit tak favorizovaný tým Spojených států. Během následujících čtyř let, které předcházely olympijským hrám ve Vancouveru, ale ukončily kariéru některé z nejlepších hráček a byly nahrazeny převážně hráčkami mladými. Navzdory tomu, že nezkušený tým tvrdě trénoval a snažil se zaměřit na kolektivní hru, nepodařilo se mu zopakovat úspěch jejich předchůdkyň a na olympiádě ve Vancouveru, a neobsadily ani jednu ze tří předních příček. Tento výkon by ale bylo nesprávné považovat za neúspěch, protože i když se týmu nepodařilo získat medaili, novou taktikou a stylem hry se přiblížil severoamerickým konkurentům. Zápas s Finkami o 3. místo byl navíc poměrně vyrovnaný, což také dokládá fakt, že Finky vyhrály zápas až v prodloužení. Za posledních deset let se hráčky Švédska účastnily mnoha zápasů s našimi východními sousedkami, a rivalita, která mezi týmy panuje, by se dala přirovnat k rivalitě mezi týmy Kanady a Spojených států. A i když se Švédkám na loňském šampionátu moc nevedlo, bylo skvělé vidět, jak Švýcarky porážejí Finky v zápase o bronzovou medaili. V tomto utkání tehdy nezvítězila síla, ale spíše rozmanitost týmů, které se šampionátu účastnily. Nerozhodnost Švédského olympijského výboru může působit negativně a na celý hokejový tým a také na motivaci hráček účastnit se dalších utkání.

Olympijské výbory by spíše měly své týmy podporovat, protože neúspěch týmu může změnit v mžiku jediná hráčka. V minulosti se to povedlo již několika brankářkám. Kim Matin-Hassonová zabodovala během olympijských her v letech 2002 a 2006. Florence Schellingová zazářila se švýcarským týmem a pomohla mu získat bronzovou medaili. A konečně Noora Ratyová předvedla skvělý výkon nejen na olympijských hrách ve Vancouveru, ale taky minulý pátek, kdy uchránila bránu a pomohla tak svému týmu vyhrát nad Spojenými státy.

V případě, že se švédský hokejový tým nebude účastnit olympijských her, hrozí mu vyloučení z hlavní skupiny světového šampionátu. To však může demotivovat mladé hráčky v jejich snaze o zlepšení týmových výsledků. Byla by to velká škoda i vzhledem k tomu, že Švédko má v roce 2015 hostit Světový šampionát v ledním hokeji žen. Je načase aby si představitelé Švédského olympijského výboru uvědomili, že žijeme v době, kdy se ženský lední hokej nachází na stejné úrovni, na jaké se nacházel mužský hokej v 50. a 60. letech 20. století. Stále se totiž objevují srovnání mezi ženským a mužským hokejem. Je samozřejmě pravdou, že úspěchy ženských týmu nelze srovnávat s úspěchy mužů, ale to v tomto případě nejde. U ženského hokeje hraje významnou roli potěšení ze hry, které podle mého názoru u mužů často chybí. Tím, že je ženský hokej bezkontaktní, vynikne při hře taktika a potěšení ze hry.  Obzvláště vzpomínám na adrenalin, který bylo možné cítit minulý pátek při zápase mezi Švédskem a Kanadou, a i když náš tým prohrál, čišelo ze hry nadšení a poslední zákrok Valentiny Wallnerové byl opravdu nezapomenutelný.

Abychom však byli spravedliví, nedůvěru v naše hráčky nemá jen olympijský výbor, ale také někteří fanoušci. Stačí si přečíst komentáře pod články, které popisují prohru našich hráček s některým ze silnějších týmů. V mnoha komentářích najdeme kritické poznámky na účet švédského týmu a někteří dokonce zacházejí tak daleko, že tým označují za ostudu Švédska. Člověka to až nutí se ptát, kam se poděla naše národní hrdost? Každý přece musí někde začít a není možné očekávat, že náš tým bude stejně dobrý jako tým kanadský. Kanadský ženský hokej má víc registrovaných hráček, než má mužský hokej ve Švédsku. Mnoho let je ženský lední hokej v Kanadě považován za jednu z předních sportovních disciplín, na které si Kanaďané zakládají a považují ji za stejně důležitou, jako lední hokej mužů. Je proto důležité si uvědomit, jak dlouhou cestu před sebou náš ženský hokej ještě má.  Navzdory tomu, že kanadské hráčky nedostávají zaplaceno za účast v národní lize, mají možnost před olympiádou rok společně trénovat. Takovou možnost bohužel naše hráčky nemají. I proto není tak obtížné pochopit, proč se vlastně ruskému týmu podařilo během posledních dvou let Švédsko v žebříčcích předhonit. Rusko je totiž jedinou zemí, jejíž hráčky dostávají zaplaceno za účast v národní lize a je pochopitelné, že jakožto země hostující olympiádu, se bude chtít poprat o zlatou medaili. Švédsko si zatím může o podobných podmínkách nechat je zdát. Pokud by naše hráčky a hráčky Finska měly možnost trénovat stejným způsobem jako týmy v Severní Americe nebo v Rusku, dosáhly by do deseti let možná i stejné úrovně. Se situací, která ale vládne v ledním hokeji u nás teď, se na stejnou úroveň dostanou nejdřív za dvacet let.

Osobně si myslím, že má-li se něco v ženském hokeji změnit, musí se začít z nejvyšších míst. Pokud by se NHL více zaměřila na podporu hráček, které chtějí pokračovat ve své hokejové kariéře i po univerzitě, mohlo by se jí podařit přilákat více pozornosti k ženskému lednímu hokeji. Ženské hokejové týmy po celém světě mají prostředky, kterých by se dalo využít pro kariérní rozvoj mladých hráček a pokud by se jim to podařilo, jednalo by se o průkopnický počin. Asi si ani neumíme představit, kolik skvělých hráček končí svoji kariéru hned po dokončení univerzity. Jen pár z nich dostane tu šanci podívat se za oceán a hrát například za Švédsko, Finsko, Švýcarsko nebo Německo.

Bylo by také skvělé vidět, jak prvoligové evropské týmy jak podporují své lokální týmy, zajišťují jim propagaci během svých utkání a pomáhají jim zajistit možnost, trénovat v co možná nejlepších podmínkách. Sedm z dvanácti hokejových klubů švédské hokejové ligy má ženské týmy na nejlepších ligových pozicích. Předsudky diváků ale stále přetrvávají. Smutnou pravdou zůstává, že mnoho lidí ženskému hokeji nedá šanci a to hlavně proto, že o něm vlastně ani moc neví. Je ale zajímavé, že když už se mi podaří přemluvit známé, aby se mnou šli na zápas v ženském hokeji, zpravidla bývají velmi příjemně překvapeni a říkají, že: „bylo opravdu potěšení se na ty holky dívat".

Na druhou stranu se ale nemůžeme divit, že lidé zastávají tak záporný postoj k ženskému hokeji, protože vše, co se o našich týmech dočtou, nebo doslechnou z médií, bývá zpravidla negativní. „USA porazily Švédsko", „Světového šampionátu se Švédsko nejspíš nezúčastní", „Martinová promluvila o dřívějších problémech s příjmem potravy". Podobných titulků najdeme bohužel celou řadu. Kam se ale poděly titulky o výhře Švédska nad Finskem minulý měsíc? A proč žádné noviny neinformují o skvělých výsledcích ze zápasů švédské ligy? Blíží se konec listopadu a poslední článek o naší elitní lize Riksserien byl napsán v dubnu, kdy AIK vyhrály šampionát. V naší zemi se toho děje na poli ženského ledního hokeje tolik, ale jen zlomek se dostane do novin. A i ten zlomek mívá zpravidla negativní nádech. Pravdou je, že média představují pro naše hokejistky nejlepší formu reklamy, ale jsou to právě média, která je sráží na kolena ve chvílích, kdy něčeho opravdu dosáhnou.

Jedinou možností zůstává, že se všichni příznivci ženského ledního hokeje spojí a pomohou našim hráčkám trénovat a soutěžit tak, jak si právem zaslouží. A i když před sebou mají kratší kariéru než muži, měly by mít možnost jít do hry naplno a se všemi prostředky, které jim jsou k dispozici.

Osobně si myslím, že za ženský hokej má smysl bojovat. Bylo by škoda, aby příznivci ženského ledního hokeje přišli o možnost vidět radost a nadšení ze hry v očích našich hráček. A těm z vás, kteří o ženský hokej nezajímají, bych rád vzkázal: Vymaňte se ze svých středověkých předsudků a běžte se raději podívat na některý ze zápasů našich hokejistek!

 

Mats Bekkevold

Linköpings HC

Zdroj: http://www.womenshockeylife.com

Překlad: Martina Sklenská

18.11.2013 .