Archiv | D�v�� hokej

kategorie článku: Ostatní

S velkým zpožděním se vrátím k nedohranému turnaji Euro Mini Ligy (dále jen EML) ve Vídni. O tom, že celá řada z Vás čeká již dlouho a netrpělivě na zodpovězení otázky proč starší tým nedohrál zápas s bratislavským Ružinovem, svědčí přes 300 přístupů na článek s informacemi z tohoto turnaje. Ukazuje se, že trocha nepříjemností zvyšuje návštěvnost webu. Pravda je však poněkud prozaičtější. Důvodem „informačního ticha“ byla prosba vedení EML, aby aktéři tohoto turnaje po dobu řešení problémů nic nedávali na klubové weby. To jsem chtěl dodržet a tak jsem čekal ... a čekal ... a čekal. Až jsem se po mé urgenci dočkal...

Turnaj EML ve Vídni, který byl pro nás druhým, se prostě nepovedl. Z pohledu našeho staršího týmu byl ještě nepovedenější než první turnaj v Bratislavě. Nutno dodat, že po loňských zkušenostech s touto soutěží, to bylo nemilé překvapení. A to přesto, že jsem hlavního organizátora soutěže upozorňoval na to, že s vídeňskými týmy a rozhodčími je to poněkud těžší, protože pískají trošku tvrdší hokej.

Na turnaji v Bratislavě šlo převážně jen o diskutabilní výklad pravidel, daných soutěží. Ve Vídni se však již hrálo téměř bez jakýchkoliv pravidel. V prvním zápase proti Junior Capitals, tak jak jsem předpokládal, rozhodčí nepískal nic. Potvrdila to i první minuta utkání, kdy Krčková dostala „čistý krošček“ a letěla na mantinel. Rozhodčí mlčel a bylo jasné, že se bude hrát opravdu velmi tvrdě. Hře jsme se však přizpůsobili a bez ohledu na výsledek (soupeř by skutečně lepší) jsme utkání dohráli. To že holky prohrály 13:2, nás moc netrápilo. Na výsledky nehrajeme a hlavně, že holky přežily ve zdraví.

Po pěti minutách jsme nastupovali k druhému utkání proti Ružinovu, který pískal jiný rozhodčí. Až později jsem se dozvěděl, že dostal od hlavního šéfa EML pokyn pískat bezkontaktní hokej. A tak jsme začali. Hra byla vyrovnaná, ale rozhodčí pískal jakýkoliv kontakt s protihráčem jako faul (např.: souběžná jízda apod.) zároveň hrubé byť neúmyslné fauly nechával bez povšimnutí. Po první třetině jsme prohrávali 1:0, ale nevěděli podle jakých pravidel hrát. Zatímco na nás se jely 3 nájezdy za fauly (3 fauly = nájezd), hráči, kteří zůstávali ležet na ledě po některých jiných zákrocích, zůstávali bez povšimnutí rozhodčího a tedy i bez přerušení hry aby se přesvědčil, se mu stalo. A tak atmosféra pozvolna houstla.

Na začátku druhé třetiny Mlýnková vyrovnala na 1:1. Z tohoto stavu jsme se však dlouho netěšili. Do evidentně posunuté branky soupeř zvyšoval na 2:1. Zatím ještě slušné protesty nepomohly. Chvíli na to, jedna z našich hráček vystřelila na branku a puk se od nohy Krčkové odrazil do branky. Avšak rozhodčí gól neuznává. Údajně Krčková puk do branky kopla! Protesty byly opět marné. To už bylo pro mě moc a zlostí jsem „třískl“ svými trenérskými deskami o stůl zapisovatele. A jel se zase trestný nájezd. Že by opět třetí faul? Mělo to být 2:2, ale bylo to 3:1. Kdo mně znáte, víte že takové věci velmi těžko „rozdýchávám“, ale podařilo se. Tým byl rozhozen a soupeř dal na 4:1. Za chvíli byla po „sekeře“ mimo hru další naše hráčka, ale hrálo se dlouho dál 3 na 2. Rozhodčí opět nic a soupeř dal gól. To už bylo na mně moc a odvedl jsem hráčky do kabiny. Vyslechl jsem si několik urážek, že holky hrály jak „prasata“ a horší. To že se během 5 minut nedají děti přeprogramovat z extrémně tvrdé hry na bezkontaktní hokej, nikoho nezajímalo. Možná se od trenéra očekává, že se bude jako „správný pedagog“ mlčky a v klidu dívat na to, jak se hraje bez pravidel a jak jsou jeho svěřenci „řezáni“. V nejhorším případě slušně pohovoří s rozhodčím o vzniklém problému. Já se však domnívám, že děti se musí učit hrát fair play a to vyžaduje jasná pravidla. Pokud se tak neděje, musí být trenér tím, kdo jasně svým svěřencům řekne, že je na jejich straně a transparentně se jich zastane. Bez ohledu na to, jestli to jsou holky nebo kluci.

Bylo nemilé, že nervy neudržel ani jeden z našich rodičů a při odchodu „strčil“ do rozhodčího, který upadl. Zároveň nutno říci, že pořadatel turnaje neučil nic, aby rodiče nemohli do prostoru střídaček ani na led. Stejně tak naše zamčená kabina, byla odemčena a volně se tam pohybovali místní dorostenci.

O chvíli později se nedohrálo ani utkání Ružinova s Jun. Capitals. Za stavu 1:4 pro vídeňský klub bratislavané odešli z ledu s tím, že si nenechají zabít své děti. Pískal to rozhodčí, který pískal náš první zápas.

Očekával jsem, že za inzultaci přijde zasloužený trest, a možná i za odchod do kabin. Stejně tak jsem očekával, že bude potrestán i domácí klub za organizační potíže. A také jsem věřil, že organizátor EML přijme svůj díl viny za problémy a to zejména s rozhodčími. Zmýlil jsem se. Za naše prohřešky přišly oprávněné finanční tresty, Ružinov byl také potrestán. A tím to skončilo. Vedení EML má „svatozář“ a rozhodčí prý pískali „dobře“.

Tento „rozsudek“ jsem konzultoval s rodiči našich hráček a shodli jsme se na tom, že starší tým v EML dál pokračovat nebude. Nezvládá to pořadatel soutěže a hra nemá žádná pravidla. Ze čtyř odehraných utkání jsme byli ve dvou jasně poškozeni. I když pořadatel EML provedl drobné úpravy v pravidlech, nedává nám to záruku regulérnosti soutěže. Navíc úplná absence „přiznání spoluviny“ na vzniklou situaci a arogance s jakou je tento problém řešen je přinejmenším urážející.

Mladší tým bude v soutěži pokračovat dál, protože hokej 2. tříd je hravější a zatím to rozhodčí zvládali.

Protože si mnozí z vás možná myslíte, že Krček je cholerik a přehání, přidávám reakci jednoho z našich rodičů: „Nestojíme o to, aby naše dcera chodila s brekem na střídačku. Normálně hraje za 4. a 5. třídu ligu žáků a syn to hrál 12 let, ale takovej masakr jako s Vídní jsem ještě na dětském zápase neviděl.“

I z oficiálního vyjádření Ružinova je jasné, že nebylo všechno v pořádku. I když v pohledu na některé herní situace společného zápasu jsme viděli jinak, jejich hodnocení začátku druhého zápasu hovoří za vše: „Po zápase s DHCZ sme sa čudovali prehnanému rozčúleniu vedenia družstva a rodičovskej obce DHCZ ,ale v priebehu zápasu HK RUŽINOV ´99 Bratislava a.s.- Wien EAC Junior Capitals /ďalej len WCA/ sme pochopili rozčúlenie a reakcie celého vedenia DHCZ. Zápas s WCA pískal iný rozhodca ako náš prvý zápas a mal aj iný meter na posudzovanie situácii.“

A jak viděl výkony rozhodčích hlavní organizátor EML pan Liška? Podle mě se díval na jiné zápasy...

„Z môjho pohľadu v prvom zápase na A strane, rozhodca niekoľkokrát zabudol zapískať striedanie, prípadne ho zapískal neskôr. Pri posudzovaní faulov mal byť na obidvoch stranách o niečo prísnejší. Po zápase som sa s rozhodcami o tom rozprával. Povedal som im, aby pískali prísnejšie, aby sme predišli zraneniam.“

„V druhom zápase sa rozhodcovia vymenili. Prísnejší rozhodca pán Robanser pískal na A strane, menej prísny rozhodca pán Loffler pískal na B strane. V zápase som nevidel vážnejšie chyby, boli tam zákroky, ktoré mohol či nemusel zapískať. Tréneri sa musia vedieť ovládať a musia urobiť všetko preto, aby sa zápas v pokoji dohral. Je nemysliteľné, aby rodič prišiel do fyzického kontaktu s rozhodcom, zodpovední sú za to tréneri hráča rodiča a usporiadateľ turnaja.“

„V treťom zápase dominovali fyzicky zdatnejší hráči Junior Capitals. Opäť zápas pískal pán Loffler V zápase sa vyskytlo niekoľko zákrokov na hranici faulov, podľa môjho názoru rozhodca neurobil vážnejšiu chybu. V druhej polovici prvej tretiny bol za bránkou Ružinova nedovolene atakovaný hráč Ružinova P.Č. hráčom Junior Capitals. Aj keď si myslím, že to nebol úmyselný zákrok (hráč Junior Capitals nechcel hráčovi Ružinova ublížiť), mohol v tomto prípade rozhodca hráčovi Junior Capitals udeliť trest do konca zápasu. V ďalšom priebehu som nevidel úmyselné fauly zo strany Junior Capitals.“

14.11.2010 Pavel Krček