Archiv | D�v�� hokej

kategorie článku: Ostatní

Představovat reprezentačního trenéra a trenéra Slavie Praha Karla Manharta je asi zbytečné. Někým je bezvýhradně uznáván, jinými jednoznačně odmítán. I na našem webu občas zazní na jeho adresu kritická slova. Ovšem to nám nebrání v tom, dát zde prostor i jeho názorům na současný český ženský hokej.

  

Položili jsme mu několik otázek, které se týkají různých oblastí českého ženského hokeje, ale také ty, které jsou poněkud osobnějšího charakteru...

Jaký je tvůj pohled na fungování ALKŽH směrem k ligové soutěži?

ALKŽH je jednoduše řečeno skupina klubů hrající LŽ v ČR. Každý klub má možnost zasahovat do dění v českém ženském hokeji. Kluby si volí výkonný výbor, který má pět členů z řad zástupců klubu. Řízení ligy je jedním z jeho úkolů. Shromáždění ALKŽH je však výkonný orgán, který dává směr, kudy se ženská liga bude v dané sezoně ubírat. Je velice těžké najít ideální řešení, jak a s kým hrát. Hlediska jsou tři: výkonnostní, soutěžní a ekonomické.  Myslím si, že na systému musíme hodně pracovat a doufám, že vše bude směřovat k přípravě našich děvčat pro mezinárodní scénu, jak klubovou, tak reprezentační. Dnes bohužel tento pocit nemám. Nesmíme však zapomínat na ostatní hráčky. Mám na mysli děvčata, která hrají hokej pro zábavu a také na mladé naděje, které do ženského hokeje přichází z chlapeckých oddílů. Opravdu to není jednoduché.

Měla, nebo neměla ALKŽH informovat v případu Beroun?

Zástupci VV ALKŽH byli přizváni k jednání na ČSLH, pouze však jen v poradní rovině. Celá záležitost ohledně nodehraného utkání mezi družstvy Berouna a Plzně 1929 se dle mého názoru zbytečně nafukovala. Celý problém byl v neznalosti soutěžního a disciplinárního řádu některých funkcionářů spojených s tímto utkáním. Neprovedli patřičné úkony, na které mají v této vzniklé situaci právo, dokumenty a zápis o utkání se stal v té chvíli prostředkem neprůkazným, kluby hájily každý svou pravdu. Proto ze sportovního a soutěžního pohledu se celá záležitost jevila trochu v patové rovině. Jestli máš na mysli výkonný výbor, případ jsme sledovali, výrok však nebyl v naší kompetenci. Proto jsme o tomto případu ani nemohli oficiálně informovat.

Je veřejným tajemstvím, že v lize jsou dvojité starty (ráno žáci, odpoledne ženy). Souhlasíš s takovou praxí a měla by v tomto směru konat nějaké kroky ALKŽH nebo svaz?

Je to bohužel na HOK. Já se snažím ve svém klubu hrát dle pravidel. Každý by si měl sáhnout do svědomí, do jaké míry chce porušovat pravidla a co tím riskuje. Nejde jen o možnost, že přijdu o body, ale můj názor je, že hráč, natož hráčka v tomto věku by neměla mít nesmyslnou zátěž. Tady dávám jednoznačně přednost hrát v ten den s chlapci. Na 18 klubů máme málo hráček, proto asi také k těmto přestupkům dochází. Řešení jak tomu zamezit je v systému kontroly a následných postizích, také v nařízení pevných hracích termínů, možnosti střídavých startů atd. To je však na dohodě právě všech členů ALKŽH.  

Kdo má rozhodovat o jménech reprezentačních trenérů a proč nebyla realizována regulérní volba?

ALKŽH je od svého vzniku v této otázce jen doporučující orgán. Všechny realizační týmy schvaluje VV ČSLH. Může je potvrdit, ale také s nimi nemusí souhlasit. Toto právo je zcela pochopitelné, protože svaz reprezentace řídí. Chápu, proč jsi mi tuto otázku položil. Odpovím Ti takto. VV ČSLH přijal a vzal si pod svou kompetenci ženský vývojový program, v první fázi projektu do roku 2014, který byl nastaven IIHF. Z tohoto důvodu jsem byl osloven, jestli chci do tohoto období pokračovat ve své práci u národního družstva. Tuto nabídku jsem přijal. Proto se na zasedání ALKŽH o postu trenéra nehlasovalo, nebylo potřeba v této situaci nikoho do této funkce doporučovat.

Co ostatním vadí na dominantním postavení Slavie v české lize?

Nevím, asi že je to Slavia. Já se snažím se svými kolegy dělat svou práci, děvčata mají jasně postavená pravidla, nic zvláštního. Spousta dřiny, tréninkové jednotky na ledě, tréninkové jednotky v posilovně, hrajeme, co umíme. Možná se to někomu nelíbí, to ale není můj problém.

Co se systémem ligy, aby byl spravedlivý a stravitelný pro většinu klubů?

To je právě ten problém, který mě trápí v ženském hokeji asi nejvíc. Spravedlivý systém existuje a je jen jeden. Rozdělit družstva podle výkonnosti do tří kategorií (18:3). Hrát soutěž v těchto skupinách čtyřkolově (20 utkání), pak o MISTRA, sestup z první do druhé, z druhé do třetí a postup do první z druhé ligy a do druhé ze třetí. Pochopitelně celorepublikově.

Např: 1. liga (Slavia, Kladno, Vsetín, Karviná, Litvínov, Pardubice);  2. liga (Pleň 1929, Karlovy Vary, PROFI-CZ Plzeň, Cherokees Brno, Beroun, Roudnice);  3. liga (ESA, Opava, Liberec, Uničov, Kobra, Bulldogs Brno).

Na to ale nemáme peníze. Každý jiný systém bude narážet na určitou nespokojenost.

Jakým způsobem funguje současná trenérsko-metodická komise?

TMK je složena z trenérů národních družstev. Jejím úkolem je zpracovávat a vyhodnocovat jednotlivé reprezentační akce, podávat na VV ALKŽH z těchto akcí výstupy, připravovat program akcí pro všechny repre družstva žen na danou sezonu (návrhy předává ke schválení VV ČSLH). Právě v těchto dnech dokončujeme přípravu semináře pro trenéry ŽL, který proběhne 3. 1. 2012 při MS žen U 18 ve Zlíně. Máme v plánu v dubnu po MS v Lotyšsku svolat druhý seminář, kde se chceme zaměřit hlavně na přípravné období. V srpnu máme v plánu VŽT (testování hráček na suchu i na ledě), i toto testování chceme přenést na kluby, samozřejmě dle daných možností jednotlivých organizací. Určitě máme zájem o zapojení všech trenérů ŽL, tady se nabízí i téma o zapracování mladších hráček do ŽL, jejich nasazování do těchto utkání, komunikace s trenéry chlapeckých oddílů o jejich vytěžování atd. Je toho na projednávání opravdu hodně. Úspěch této práce pochopitelně záleží na přístupu všech zainteresovaných, tak uvidíme.

Jaká je komunikace mezi třemi reprezentačními týmy, a to jak po stránce koncepční, tak z hlediska předávání informací o hráčkách, které se jednotlivých akcí účastní?

Komunikace mezi A týmem a U 18 je na velice dobré úrovni. V této sezoně jsme opět na akcích Ačka ohrávali děvčata z osmnáctky. Zde sbírají cenné zkušenosti, které mohou uplatnit na MS ve své kategorii. Touto cestou jde řada zemí, se kterými se pravidelně na mezinárodní scéně setkáváme. ČR 15 pochopitelně zase zásobuje osmnáctku. Přechody hráček, nebo starty ve vyšších kategoriích jsou tedy dle mého názoru i u nás běžným jevem. Trenéři všech reprezentačních výběrů jsou v neustálém kontaktu, po jednotlivých akcích vypracuje hlavní trenér zprávu, kterou pak předkládá TMK. Jde o hodnocení jednotlivých hráček, celkového herního projevu družstva (nedostatky v jednotlivých činnostech ale i zvládnuté prvky), také hodnotí družstvo po stránce chování atd. Každá hráčka je pochopitelně jiná, proto hodnotíme i možnosti např. jestli je „ostaršení vhodné" nebo jestli je potřeba pro její růst, aby už hrála ve starší kategorii.

Jaký je pohled na výsledky národních týmů, když se ohlédneš dva, tři roky zpět?

U ČR 15 je jasně viditelné, že příprava v chlapeckých oddílech je dnes nutností. Hráčky mají dobré herní návyky, na kterých se dá stavět jejich další kariéra, a do budoucna pro reprezentaci jsou velkým příslibem. Musíme však podchytit právě jejich přechod do žen hlavně v období dospívání. Pořád máme malou základnu na to, abychom tato děvčata ztráceli. ČR 18 má za svého působení od kvalifikace na MS 2007 v Nymburce (postoupila z druhého místa) čtyři šampionáty v elitní skupině. Jedno třetí a dvě čtvrtá místa musí být vnímány jako úspěch, a to určitě jsou. U A týmu jsme po MS 2007 v Japonsku nastartovali generační výměnu. Dnes je družstvo poměrně stabilizováno, věkový průměr dosahuje přes 21 let, což je ohromný rozdíl (před třemi lety), pochopitelně příchodem mladších hráček se zvyšuje i konkurence a bez té to dnes také nejde. Po sestupu do druhé divize (v posledním utkání s Norskem jsme hráli o třetí, nebo sestupové místo), jsme vše směřovali k návratu. Jsem rád, že se nám to podařilo hned na první pokus. Velký problém však vidím v nutnosti hrát i na hráčky mladší 18 let. Potřebujeme se dopracovat k daleko širší základně. Moje představa je, že základní kádr by měly tvořit hráčky ve věku od 22 až do 26 let. Mám na mysli minimálně deset, dvanáct hráček. Pak se můžeme usadit bez větších problémů v první osmičce na světě.

Jaké jsou cíle jednotlivých reprezentací, a to jak pro nejbližší období, tak z dlouhodobého hlediska?

Začal bych u ČR 18. Tu čeká vrchol sezony na přelomu roku ve Zlíně. Důležité je se udržet v této skupině. Umístění do pátého místa považuji za úspěch. Ne, že bych letošní výběr podceňoval, ale postoupit ze skupiny nebude vůbec jednoduché. Rusky už nejsou ty, co byly v Chicagu a Švédky mají stabilně silný kádr postavený převážně vždy na nejstarším ročníku. O USA je zde zbytečné hovořit, to je, ať chceme nebo nechceme, jiný hokej. Pro příští šampionát je velkým příslibem ročník 96, který máme hodně silný, tam už bych chtěl vidět zase medaili. Pro ČR 15 ještě není oficiální soutěž, která by byla spadala pod IIHF. Je to veliká škoda a já doufám, že se to brzy změní. Program je domlouván mezi jednotlivými federacemi, které jsou tento věkový výběr schopny postavit. V této věkové kategorii je potřeba ohrávat co největší možný počet hráček, připravovat je na možný postup do vyšší kategorie, učit je jak se stát reprezentantkou nejen svou hrou, ale i osobním přístupem. To vidím jako daleko důležitější než jednotlivé výsledky hraných utkání. ČR A má pro příští MS jasný cíl. Po návratu do divize I. získat medaili. Nechci snižovat výkony děvčat v letech 2003-2005,kdy jsme byli v této skupině na bedně a zaznamenali svůj zatím největší úspěch a to druhé místo za Kazachstánem, ale jak tvrdím, dnes je to daleko vyrovnanější. Od Rusek po Francouzky můžou o výsledku rozhodovat maličkosti a to mluvím o pátém až šestnáctém místě na světovém žebříčku. Z tohoto důvodu si myslím, že o dlouhodobém výhledu je dnes velice těžké hovořit. Velice důležitou roli tu hrají finanční prostředky pro přípravu, podpora mládeže atd. Buďme v rovině tří let. Pro naši reprezentaci je důležitý každý úspěch, a to hlavně pro získání sebevědomí. Důležité pro posun bude na MS získat medaili, projít kvalifikací na OH, postoupit do elitní skupiny a v té se udržet. To je cíl pro další tři roky.

Proč se asociace víc nestará o mládež a jak funguje současná Komise mládeže po mém dobrovolném odchodu z pozice předsedy?

ALKŽH je složena z ligových klubů. Její hlavní náplní je tedy ženský hokej. Součástí není žádný dívčí mládežnický klub. Z tohoto důvodu je největší záběr u mládeže v rovině obou reprezentačních výběrů (ČR 15, ČR 18).

Co je pravdy na tom, že „Manhart je ten, který řídí český ženský hokej"?

No to je konečně otázka. Teď ale vážně. Já ten pocit nemám. Tohle jestli někdo tvrdí, nebo si to myslí, tak snad vůbec nemůže mít o dění v ženském hokeji přehled. Kdyby to byla pravda, tak se hraje jiná liga a asi by se změnila řada věcí. To bychom se možná všichni divili. Pro některé lidi je tvrdit takovou hloupost asi nejjednodušší řešení, jak vyřešit své problémy.

Proč nemá asociace ani Slavia v současné době vlastní web, který přináší informace?

ALKŽH si pro tyto účely pronajímala web ženský hokej.cz,který řadu let podával informace o dění jak v ČR, tak i v zahraničí. Vše probíhalo na amatérské a dobrovolné rovině. Bohužel i z těchto důvodů to asi v letošní sezoně zkolabovalo. Proto jsme využili možnosti nabídky na stránkách ČSLH a hokej.cz.  Na Slavii je situace taková, že v současné době nemáme v klubu osobu, která by mohla na web Slavie věšet aktuální informace, proto než dělat propagaci špatně jsme se rozhodli ji raději nedělat. Věřím, že se nám od příští sezony podaří navázat na normální režim.

Je šance, že se dva myšlenkově vzdálené tábory v českém ženském hokeji dokážou domluvit a kde jsou příčiny špatné komunikace a vzájemného nepochopení?

Kolik je tu táborů? Dva? Někdy mám pocit, že osmnáct. Je to dané naší mentalitou. Já už žádné problémy nemám. Samozřejmě se také s každým neshodnu, ale většinu své energie se snažím vkládat hlavně do mé práce. Jsem v ženském hokeji již desátou sezonu a myslím, že už mě jen tak něco nepřekvapí. Proto beru určité věci trochu víc s nadhledem. Jde hlavně o to, jestli bude větší zájem mezi sebou komunikovat (předávání si např. trenérských zkušeností), jestli půjde o hokej, nebo o osobní zájmy atd.

Z dlouhodobého pohledu jsi udělal mnoho práce pro český ženský hokej. Dnes jsi mnoha lidmi vnímán negativně a viněn ze zákulisních machinací apod., které ty striktně odmítáš. Umíš si představit, že v zájmu toho, aby se celkové klima ozdravilo a aby se umlčely kritické hlasy, bys nebyl na pozicích, kde jsi dnes?

Nevím, nebo spíš nejsem přesvědčen o tom, jestli se u nás ženský hokej uzdraví mým odchodem. A už vůbec nemám zájem někoho přesvědčovat. Každý ať ukáže, co umí na ledě, to je pro mě podstatné. Vždyť snad hrajeme hokej. Když jsem v leknutí přišel do ženského hokeje, trvalo mi tři roky, než jsem poznal prostředí, kde jsem se rozhodl pracovat. Všechno má svůj čas, pozvolna se založila ALKŽH,věci dostali trochu řád, potom přišla na řadu ČR 18, dnes už i ČR 15. Po těch deseti letech mám ale pocit, když to srovnávám s vývojem v Evropě, že stojíme pořád na začátku. No tak přestaňme spekulovat a začněme všichni makat. To je můj lék.

 

14.12.2011 Pavel Krček