Archiv | D�v�� hokej

kategorie článku: Ostatní

Turnaj v Černošicích, který byl určený pro chlapce ročníků 2000, byl pro Dívčí Hokej posledním turnajem na českém ledě v této sezóně. Vše ostatní se již bude odehrávat v Rakousku a na Slovensku. Loučení to však bylo nadmíru úspěšné. Přineslo mimo bronzových medailí pro dívčí tým, také těžké zápasy, emoce i dramatické okamžiky. Navíc to bylo pohodové setkání s přáteli a kamarády pro rodiče i děvčata.

Po dlouhé době se podařilo na turnaj postavit čistě dívčí tým, nebo se to alespoň tak dlouho tvářilo. Nicméně v předvečer turnaje se omluvila zkušená Andrea Kollová z Košic a tak jsem na poslední chvíli doplnil tým na 15 hráček do pole i Honzu Slaninu z Vimperka (ročník 02) a já mohl jít klidně spát...

Neplánovaně byl tým doplněn i na pozici trenérského týmu. Asistent české U15 Roman Kosina přijel na inspekční cestu do Černošic, podívat se na své budoucí svěřenkyně. A tak mi to samozřejmě nedalo a zapojil jsem ho do práce na střídačce. Po zkušenostech z jiných turnajů vím, že si spolu na lavičce rozumíme.

Hned na srazu v Černošicích jsem však začal postrádat Terezu Kučerovou. Nedorazila! A jak jsem později zjistil, táta si spletl datum. A zase nás chvíli bylo zase o jednoho méně. Ale jen do chvíle, než nám Černošice uvolnily Šarlotu Tomasco, které v jejich týmu na turnaji neměla být moc využívaná. Již v průběhu prvního zápasu zasáhla do hry a tak se zdálo, že jsou všechny problémy zažehnány.

Byly. Ovšem jenom do sobotního večera. Ještě, že během soboty tým vyhrál všechny tři zápasy a postoupil do semifinále z prvního místa ve skupině. Přišlo však ráno a my jsme měli opět o jednu hráčku do pole méně. U Šarloty, která nás v sobotu doplnila, zjistil ráno táta, že má neštovice! A tak nejen že za nás již dále nemohla hrát, ale během soboty na zimním stadionu nejspíš nakazila všechny ostatní :-))

Další oslabení týmu jsme zaznamenali hned po nevydařeném semifinálovém zápase s Novým Městem. Obě popradské sestry Ištocyovy musely odjet domů. Na Lucku „něco lezlo" a za pár dnů je čeká odlet do Švédska v dresu týmu Slovensko na prestižní turnaj WSI pro ročník U14. Takže celkem pochopitelný důvod. Nicméně bylo to velké oslabení týmu před posledním zápasem o třetí místo.

Ale ještě než začal tento klíčový zápas, podařilo se nám na zimní stadion dopravit zkušenou Karolínu Kosinovou. Díky ní nás bylo alespoň na tři útoky a dvě obrany. Navíc po ztrátě tří zkušených hráček, bylo doplnění týmu o tuto hráčku existenčně důležité.

Ale pojďme k jednotlivým zápasům...

 

Dívčí Hokej - Litoměřice 4:0 (1:0,2:0,1:0)

Branky: Zedníková (Cagaňová), Neubauerová (Pátková), Mlýnková, T.Ištocyová (Zedníková)

První zápas bývá většinou problémový. Tentokrát však česko - slovenský tým fungoval velmi dobře. Sestava si sedla a holky plnily taktické pokyny a bojovaly. A to i přesto, že Šarlotu Tomasco jsme do týmu zařazovaly až v průběhu hry. Do týmu dobře zapadly i mladé hráčky ročníků 2001 a 2002, které přijely sbírat zkušenosti a učit se od starších kamarádek, tak jak to v našich týmech vždy fungovalo. Výsledkem bylo poměrně pohodlné vítězství, které znamenalo nečekaně dobrý vstup do turnaje.

Dívčí Hokej - Zbraslav 2:1 (0:0,1:0,2:1)

Branky: Mlýnková (Tomasco), Tomasco (Slanina,Cornová)

Zápas, který měl rozhodnout o vítězi skupiny, byl velmi těžký a vyrovnaný. Zbraslavští chlapci hráli velmi dobře s dobrým pohybem i takticky precizně. Utkání tak bylo velmi vyrovnané a trochu i napjaté.  Soupeř měl střeleckou smůlu. Netrefil ani prázdnou branku. A výborně chytající Monice Kohoutkové několikrát pomohla i tyčka. Postupem času jsme však podobné šance měli i my. Bohužel se pořadatelé trochu dostávaly do časového skluzu a tak se hrálo místo na čistý čas, jenom na hrubý. Ukázalo se, že to pro nás bylo tentokrát výhodné. Hrubý čas je vlastně vždy výhodný pro tým, který vede. A tak to bylo i v našem případě. Realitou bylo, že se hrací doba 3x 12 výrazně zkrátila, což se ne všem úplně líbilo. A to i v řadách našich rodičů. I přes tyto komplikace to bylo klíčové vítězství, které nám již zajišťovalo první místo ve skupině. Ale i takové okamžiky patří k těmto turnajům.

Dívčí Hokej - Černošice 2000 5:1 (2:1,0:0,3:0)

Branky: Zedníková (T.Ištocyová, L.Ištocyová), Mlýnková (Zedníková), Fabšicová (Zedníková), Tomaso (Lukoviny), Neubauerová (Pátková, Krčková)

Poslední zápas sobotního dne zastihl náš tým v herní pohodě. Domácí tým, v jehož dresu hrála i Adéla Jůzková, dlouho vzdoroval. V poslední třetině však již nedokázal odolávat aktivní hře dívek. I přesto utkání skončilo pro ně přijatelným výsledkem 5:1.

Semifinále:

Dívčí Hokej - Nové Město nad Metují 1:7 (0:2,1:2,0:3)

Branka: Mlýnková (Krčková)

Hned ráno ty vypadalo, že se děvčata moc dobře nevyspala. Noc s kamarádkami, které se dlouho neviděly, bývá u některých trochu náročnější. Navíc soupeř byl velmi dobrý a váhově byl s děvčaty minimálně na stejné úrovni. Utkání jsme přesto rozehráli se všemi hráčkami, tedy i s těmi nejmladšími. Naše naděje pohasly velmi brzo. Po pár minutách hry se dostal soupeř do vedení, když využil „váhovou" slabinu na levé straně a přes Sárku Čajanovou a Moniku Krčkovou dal první braku. Dívčí tým se však nevzdával a bojoval dál. Dalšímu průběhu zápasu trochu pomohli nepřesní rozhodčí, kteří nás poslali poměrně přísně několikrát do čtyř. V jedné takové přesilovce padl i druhý gól, i když šlo o smolný puk, který od modré nějak doplachtil do naší brány.

Druhou třetinu jsme začali opět brankou a tak jsme sestavu stáhli na dvě formace. Lámal se chleba, ale i když jsme věděli, že to na rozjetého soupeře nejspíš nebude stačit, zkusili jsme se vrátit do hry. Ale nepomohlo to a zkušené hráčky za chvíli dostaly gól na 0:4. Sestava se vrátila do původní podoby a tak zase hrály všechny holky. Na chvilku nám svitla naděje, když Natálka Mlýnková snížila na 1:4.

Skóre postupně narůstalo až na konečných 1:7. Nedá se říci, že by děvčata nebojovala. Soupeř byl jednoznačně nejlepší tým, se kterým jsme doposud hráli. Navíc měly některé naše mladé hráčky přirozený respekt před většími a silnějšími protihráči. Své sehrála i únava z předešlého dne (i večera). Na vítězství jsme prostě neměli, ale výsledek mohl být přece jenom důstojnější.

O 3. místo:

Dívčí Hokej - Zbraslav 3:2 (0:2,2:0,1:0)

Branky: Neubauerová (Pátková), Mlýnková (Slanina), Cornová (Neubauerová)

V boji o třetí místo nás opět čekala Zbraslav, která v semifinále podlehla Tachovu. Jejich hráči i trenéři chtěli holkám oplatit porážku ze základní skupiny. Navíc, jak již jsem uvedl výš, už v sestavě nebyla Šarlota Tomasco, Lucia Ištocyová a Táňa Ištocyová. Naopak již byla v sestavě Karolína Kosinová. Soupeř začal lépe, když celkem brzo dal po chybě Moniky Kohoutkové lacinou první branku. To Moniku znervóznělo, ale i tak předvedla mnoho skvělých zákroků a tým podržela. Do konce první třetiny to však bylo již 0:2 a tak byla krátká přestávka velmi vhod. Sestava se zredukovala. Zůstaly sedět Sára Čajanová, Monika Krčková i Tereza Novotná.

Tato změna přinesla i potřebnou změnu na ledě. První TOP pětka dostávala soupeře pod velký tlak a druhá nedostávala branky. Bohužel mladí rozhodčí, zápas oboustranně nervózní, nezvládli. Nejdřív tvrdé zákroky pouštěli, později se je snažili trestat. K tomu však velmi nepřesně pískali ofsajdy i zakázaná uvolnění, což mělo za následek vlnu emocí mezi trenéry i rodiči obou týmů. A poté, kdy nejprve Neubauerová snížila na 1:2 a za chvíli Mlýnková vyrovnala na 2:2, by se dala atmosféra v prostoru střídaček krájet.

Poslední dějství bylo pokračováním toho předešlého. Trochu více ze hry měla děvčata, která také díky spolupráci Neubauerové s Cornovou dala vedoucí branku. Hra se začala rozpadat a do hry vstoupily nervy. Zbraslavští chlapci se přestali soustředit na kombinační hru, která jim přinášela doposud úspěch a pod vlivem okolních událostí, hádek a v jednom případě i osobních urážek, přestávali hrát hokej. To byla samozřejmě voda na dívčí mlýn. Dlouhé pauzy nám dávaly možnost odpočinku pro první údernou pětku, což bylo velmi důležité. A nakonec jsme neponechali nic náhodě. Pár posledních minut dohrávala jen tato elitní a váhově zdatná formace, která psychicky rozloženého soupeře prakticky nepouštěla z jeho obraného pásma. Utkání skončilo naším těsným vítězstvím, a jako vždy by se dalo očekávat, že napětí opadne a podáme si ruce. Ale na ledě se zbraslavští hráči ještě dlouho neměli k podání rukou.

Nemohu se zbavit dojmu, že nejen oni, ale doteď ani jejich trenéři nepřijali fakt, že prohráli s děvčaty oba zápasy. "Objektivní" příčiny přece známe. Holky byly starší, větší atd. a to se přece neodpouští, i kdyby to bylo diskutabilní. Mám pocit, že v tomto případě neplatilo, že je lepší prohrát, ale hrát těžké zápasy, než ty jednoduché, které nikomu nic nedají. Prostě prohrát s týmem kluků, kde jsou někteří hráči větší či tzv. „stejně staří" je OK, ale prohrát s děvčaty je mnohdy  KO!

Nebývá než všem hráčkám, které se na bronzové medaili podílely poděkovat za bojovnost a pohodový turnaj. Poděkovat však musím i rodičům. Sešlo se zde jádro projektu i pár nových tváří. A bylo mi s nimi moc dobře!

Konečné pořadí:

1. Tachov
2. Nové Město nad Metují
3. Dívčí Hokej
4. Zbraslav atd.

 

Sestava: Monika Kohoutková - Aneta Cornová, Monika Krčková, Martina Zedníková, Paula Cagaňová, Laura Lukoviny, Tereza Novotná, Pátková, Neubauerová, Čajanová, Fabšicová, Licia Ištocyová, Táňa Ištocyová, Jan Slanina, Natálie Mlýnková, Šarlota Tomasco, Karolína Kosinová; Trenéři: Pavel Krček, Roman Kosina a Peter Lukoviny

16.4.2013 Pavel Krček